Příspěvek prezentuje zevšeobecněnou „trojúhelníkovou metodu“ k vyhodnocení ztráty energie při silničních dopravních nehodách. Metoda umožňuje ohodnotit ztrátu energie dvou kolidujících vozidel při střetu auto – auto nebo motocykl – auto při zohlednění všech možných konstelací nehody. Ve srovnání s obvyklými metodami je výhoda v tom, že tato metoda nepředpokládá znalosti o tuhosti vozidel a vyžaduje k definici geometrie poškození pouze dva parametry. Ty lze podchytit jednoduchým ohledáním nebo vhodnou fotodokumentací poškození, aniž by musela být prováděna přímá měření na vozidle. Metoda může být kromě toho nasazena v mnoha případech u kterých pro jedno z vozidel chybí některá data. Použita může být také u nehod, u kterých jsou postiženy stranové díly vozidla jako je oblast v blízkosti kol a čela, jejichž průběh deformací je jiný než u klasického Crash-testu vozidla. U nehod motocyklů je možno ztrátu energie vyšetřit z rozvoru jejich kol. Je odvozena také metoda k odhadu ztráty energie automobilů.